Někteří vědci a vynálezci dřívějších dob rozhodně neměli na růžích ustláno a jejich objevy svět ocenil mnohdy až dlouho po jejich smrti. Jedním z takových vynálezců, který nesnadno prosazoval své myšlenky, byl i český katolický kněz, přírodovědec i léčitel Prokop Diviš.
- Tento všestranně nadaný muž je nejvíce známý jako vynálezce bleskosvodu (hromosvodu).
- Svým vynálezem přeskočil o pár let svého „kolegu“ Benjamina Franklina.
Divišův bleskosvod(1750–1754) byl navíc mnohem dokonalejší v tom, že byl uzemněn.
Divišův meteorologický stroj
Hlavní myšlenkou tohoto vynálezu nebylo stahování blesků, ale přesně opačný účel. Tento stroj měl za úkol vyrovnávat napětí mezi nebem a zemí a tím pádem zabránit samotnému výboji.
-
Konstrukce byla rozhodně zajímavá.
- Jednalo se o železný kříž, který byl instalován nejprve na patnáct metrů vysokém stožáru a později byl zvýšen na více než čtyřicet metrů.
- Ramena kříže nesla tyče, na kterých bylo instalováno dvanáct kovových krabic.
- Z těchto krabic čnělo k obloze několik set kovových hrotů.
- Celá konstrukce byla uzemněna pomocí řetězů.
Zničení bleskosvodu
Pár let po vztyčení bleskosvodu nastalo v celé střední Evropě velké sucho. Zasáhlo pochopitelně i Přímětice, kde farář žil a kde byl také instalován bleskosvod. Neznalí vesničané se domnívali, že hlavní příčinou sucha je právě Divišova konstrukce, která rozhání mraky.
- Na jaře roku 1760 vtrhli do farské zahrady, odstranili zemnící řetězy a poté strhli i samotný bleskosvod, který nakonec jejich řádění neodolal.
- O rok později byl ale znovu postaven, a to na přímou žádost místních sedláků.
Prokop Diviš ale nebyl vynálezce pouze bleskosvodu. Byl elektrickou energií natolik fascinován, že se ji snažil využít i v hudbě. Sestrojil strunný nástroj, který měl bezmála 800 strun. Zvukem připomínal dechové i strunné nástroje. Tento vynález uchvátil dokonce i císaře Josefa II., který jej nechal převézt k vídeňskému dvoru. Bohužel, nástroj se do dnešních dob nedochoval.
