Blog

Umíte si představit uživatele nějaké té výpočetní techniky, který by se dokázal obejít bez hardwaru nebo který by dokázal hardware kreativně nahradit něčím jiným? Pokud ano, pak určitě není něco v pořádku. A nejspíše v takovém případě nejste v obraze a nevíte, co že to ten hardware vlastně je. Protože kdybyste to věděli, nikdy byste něco podobného tvrdit nemohli.

Pokud se totiž bavíme o hardwaru, dá se velice zjednodušeně říci, že se bavíme o něčem, co je na výpočetní technice nějak hmotné. Máme tím na mysli cokoliv, co lze uchopit do ruky, co lze samotné o sobě vidět na vlastní oči, prostě co fyzicky existuje. A jak už se mnou nyní souhlasit budete, bez toho to nejde, protože počítač bez počítače obsluhovat nemůžeme a bez nejrůznějších přídavných zařízení se často také obejít nedá.
Vezměte si třeba, že byste neměli počítačovou skříň se všemi součástmi, jež jsou do ní nainstalované, jako jsou dejme tomu pevný disk, grafická, zvuková či síťová karta, ventilátor a podobně. Pak byste vlastně neměli naději počítač používat, protože bez tohoto by nebylo žádné k tomuto připojené zařízení k ničemu.
Pak bychom se určitě neobešli ani bez monitoru, který je také hardwarem. Počítač by bez něj sice také fungovat dokázal, jenže bychom nevěděli, co se tu vlastně děje, a to by nám znemožňovalo jakoukoliv smysluplnou činnost s takovým zařízením.

Z toho, co spadá mezi hardware, pak pochopitelně nelze postrádat ani klávesnici, ani počítačovou myš. To dá rozum. A nejednou se hodí i další hardware, jímž je dejme tomu tiskárna, skener, reproduktory, webkamera…
Ještě dlouho bychom si tu dokázali vyjmenovávat to, co se dá s počítačem propojit a co se tím pádem stává hardwarem. Ale vyjmenovávat vám to tu už nebudu. Hardware je prostě všechno to pevné a hmatatelné, co k výpočetní technice patří. A s takovou definicí si laik klidně dokáže vystačit.

Umíte si představit uživatele nějaké té výpočetní techniky, který by se dokázal obejít bez hardwaru nebo který by dokázal hardware kreativně nahradit něčím jiným? Pokud ano, pak určitě není něco v pořádku. A nejspíše v takovém případě nejste v obraze a nevíte, co že to ten hardware vlastně je. Protože kdybyste to věděli, nikdy byste něco podobného tvrdit nemohli.

Pokud se totiž bavíme o hardwaru, dá se velice zjednodušeně říci, že se bavíme o něčem, co je na výpočetní technice nějak hmotné. Máme tím na mysli cokoliv, co lze uchopit do ruky, co lze samotné o sobě vidět na vlastní oči, prostě co fyzicky existuje. A jak už se mnou nyní souhlasit budete, bez toho to nejde, protože počítač bez počítače obsluhovat nemůžeme a bez nejrůznějších přídavných zařízení se často také obejít nedá.
Vezměte si třeba, že byste neměli počítačovou skříň se všemi součástmi, jež jsou do ní nainstalované, jako jsou dejme tomu pevný disk, grafická, zvuková či síťová karta, ventilátor a podobně. Pak byste vlastně neměli naději počítač používat, protože bez tohoto by nebylo žádné k tomuto připojené zařízení k ničemu.
Pak bychom se určitě neobešli ani bez monitoru, který je také hardwarem. Počítač by bez něj sice také fungovat dokázal, jenže bychom nevěděli, co se tu vlastně děje, a to by nám znemožňovalo jakoukoliv smysluplnou činnost s takovým zařízením.

Z toho, co spadá mezi hardware, pak pochopitelně nelze postrádat ani klávesnici, ani počítačovou myš. To dá rozum. A nejednou se hodí i další hardware, jímž je dejme tomu tiskárna, skener, reproduktory, webkamera…
Ještě dlouho bychom si tu dokázali vyjmenovávat to, co se dá s počítačem propojit a co se tím pádem stává hardwarem. Ale vyjmenovávat vám to tu už nebudu. Hardware je prostě všechno to pevné a hmatatelné, co k výpočetní technice patří. A s takovou definicí si laik klidně dokáže vystačit.

Umíte si představit uživatele nějaké té výpočetní techniky, který by se dokázal obejít bez hardwaru nebo který by dokázal hardware kreativně nahradit něčím jiným? Pokud ano, pak určitě není něco v pořádku. A nejspíše v takovém případě nejste v obraze a nevíte, co že to ten hardware vlastně je. Protože kdybyste to věděli, nikdy byste něco podobného tvrdit nemohli.

Pokud se totiž bavíme o hardwaru, dá se velice zjednodušeně říci, že se bavíme o něčem, co je na výpočetní technice nějak hmotné. Máme tím na mysli cokoliv, co lze uchopit do ruky, co lze samotné o sobě vidět na vlastní oči, prostě co fyzicky existuje. A jak už se mnou nyní souhlasit budete, bez toho to nejde, protože počítač bez počítače obsluhovat nemůžeme a bez nejrůznějších přídavných zařízení se často také obejít nedá.
Vezměte si třeba, že byste neměli počítačovou skříň se všemi součástmi, jež jsou do ní nainstalované, jako jsou dejme tomu pevný disk, grafická, zvuková či síťová karta, ventilátor a podobně. Pak byste vlastně neměli naději počítač používat, protože bez tohoto by nebylo žádné k tomuto připojené zařízení k ničemu.
Pak bychom se určitě neobešli ani bez monitoru, který je také hardwarem. Počítač by bez něj sice také fungovat dokázal, jenže bychom nevěděli, co se tu vlastně děje, a to by nám znemožňovalo jakoukoliv smysluplnou činnost s takovým zařízením.

Z toho, co spadá mezi hardware, pak pochopitelně nelze postrádat ani klávesnici, ani počítačovou myš. To dá rozum. A nejednou se hodí i další hardware, jímž je dejme tomu tiskárna, skener, reproduktory, webkamera…
Ještě dlouho bychom si tu dokázali vyjmenovávat to, co se dá s počítačem propojit a co se tím pádem stává hardwarem. Ale vyjmenovávat vám to tu už nebudu. Hardware je prostě všechno to pevné a hmatatelné, co k výpočetní technice patří. A s takovou definicí si laik klidně dokáže vystačit.

Umíte si představit uživatele nějaké té výpočetní techniky, který by se dokázal obejít bez hardwaru nebo který by dokázal hardware kreativně nahradit něčím jiným? Pokud ano, pak určitě není něco v pořádku. A nejspíše v takovém případě nejste v obraze a nevíte, co že to ten hardware vlastně je. Protože kdybyste to věděli, nikdy byste něco podobného tvrdit nemohli.

Pokud se totiž bavíme o hardwaru, dá se velice zjednodušeně říci, že se bavíme o něčem, co je na výpočetní technice nějak hmotné. Máme tím na mysli cokoliv, co lze uchopit do ruky, co lze samotné o sobě vidět na vlastní oči, prostě co fyzicky existuje. A jak už se mnou nyní souhlasit budete, bez toho to nejde, protože počítač bez počítače obsluhovat nemůžeme a bez nejrůznějších přídavných zařízení se často také obejít nedá.
Vezměte si třeba, že byste neměli počítačovou skříň se všemi součástmi, jež jsou do ní nainstalované, jako jsou dejme tomu pevný disk, grafická, zvuková či síťová karta, ventilátor a podobně. Pak byste vlastně neměli naději počítač používat, protože bez tohoto by nebylo žádné k tomuto připojené zařízení k ničemu.
Pak bychom se určitě neobešli ani bez monitoru, který je také hardwarem. Počítač by bez něj sice také fungovat dokázal, jenže bychom nevěděli, co se tu vlastně děje, a to by nám znemožňovalo jakoukoliv smysluplnou činnost s takovým zařízením.

Z toho, co spadá mezi hardware, pak pochopitelně nelze postrádat ani klávesnici, ani počítačovou myš. To dá rozum. A nejednou se hodí i další hardware, jímž je dejme tomu tiskárna, skener, reproduktory, webkamera…
Ještě dlouho bychom si tu dokázali vyjmenovávat to, co se dá s počítačem propojit a co se tím pádem stává hardwarem. Ale vyjmenovávat vám to tu už nebudu. Hardware je prostě všechno to pevné a hmatatelné, co k výpočetní technice patří. A s takovou definicí si laik klidně dokáže vystačit.

Umíte si představit uživatele nějaké té výpočetní techniky, který by se dokázal obejít bez hardwaru nebo který by dokázal hardware kreativně nahradit něčím jiným? Pokud ano, pak určitě není něco v pořádku. A nejspíše v takovém případě nejste v obraze a nevíte, co že to ten hardware vlastně je. Protože kdybyste to věděli, nikdy byste něco podobného tvrdit nemohli.

Pokud se totiž bavíme o hardwaru, dá se velice zjednodušeně říci, že se bavíme o něčem, co je na výpočetní technice nějak hmotné. Máme tím na mysli cokoliv, co lze uchopit do ruky, co lze samotné o sobě vidět na vlastní oči, prostě co fyzicky existuje. A jak už se mnou nyní souhlasit budete, bez toho to nejde, protože počítač bez počítače obsluhovat nemůžeme a bez nejrůznějších přídavných zařízení se často také obejít nedá.
Vezměte si třeba, že byste neměli počítačovou skříň se všemi součástmi, jež jsou do ní nainstalované, jako jsou dejme tomu pevný disk, grafická, zvuková či síťová karta, ventilátor a podobně. Pak byste vlastně neměli naději počítač používat, protože bez tohoto by nebylo žádné k tomuto připojené zařízení k ničemu.
Pak bychom se určitě neobešli ani bez monitoru, který je také hardwarem. Počítač by bez něj sice také fungovat dokázal, jenže bychom nevěděli, co se tu vlastně děje, a to by nám znemožňovalo jakoukoliv smysluplnou činnost s takovým zařízením.

Z toho, co spadá mezi hardware, pak pochopitelně nelze postrádat ani klávesnici, ani počítačovou myš. To dá rozum. A nejednou se hodí i další hardware, jímž je dejme tomu tiskárna, skener, reproduktory, webkamera…
Ještě dlouho bychom si tu dokázali vyjmenovávat to, co se dá s počítačem propojit a co se tím pádem stává hardwarem. Ale vyjmenovávat vám to tu už nebudu. Hardware je prostě všechno to pevné a hmatatelné, co k výpočetní technice patří. A s takovou definicí si laik klidně dokáže vystačit.

Umíte si představit uživatele nějaké té výpočetní techniky, který by se dokázal obejít bez hardwaru nebo který by dokázal hardware kreativně nahradit něčím jiným? Pokud ano, pak určitě není něco v pořádku. A nejspíše v takovém případě nejste v obraze a nevíte, co že to ten hardware vlastně je. Protože kdybyste to věděli, nikdy byste něco podobného tvrdit nemohli.

Pokud se totiž bavíme o hardwaru, dá se velice zjednodušeně říci, že se bavíme o něčem, co je na výpočetní technice nějak hmotné. Máme tím na mysli cokoliv, co lze uchopit do ruky, co lze samotné o sobě vidět na vlastní oči, prostě co fyzicky existuje. A jak už se mnou nyní souhlasit budete, bez toho to nejde, protože počítač bez počítače obsluhovat nemůžeme a bez nejrůznějších přídavných zařízení se často také obejít nedá.
Vezměte si třeba, že byste neměli počítačovou skříň se všemi součástmi, jež jsou do ní nainstalované, jako jsou dejme tomu pevný disk, grafická, zvuková či síťová karta, ventilátor a podobně. Pak byste vlastně neměli naději počítač používat, protože bez tohoto by nebylo žádné k tomuto připojené zařízení k ničemu.
Pak bychom se určitě neobešli ani bez monitoru, který je také hardwarem. Počítač by bez něj sice také fungovat dokázal, jenže bychom nevěděli, co se tu vlastně děje, a to by nám znemožňovalo jakoukoliv smysluplnou činnost s takovým zařízením.

Z toho, co spadá mezi hardware, pak pochopitelně nelze postrádat ani klávesnici, ani počítačovou myš. To dá rozum. A nejednou se hodí i další hardware, jímž je dejme tomu tiskárna, skener, reproduktory, webkamera…
Ještě dlouho bychom si tu dokázali vyjmenovávat to, co se dá s počítačem propojit a co se tím pádem stává hardwarem. Ale vyjmenovávat vám to tu už nebudu. Hardware je prostě všechno to pevné a hmatatelné, co k výpočetní technice patří. A s takovou definicí si laik klidně dokáže vystačit.

Umíte si představit uživatele nějaké té výpočetní techniky, který by se dokázal obejít bez hardwaru nebo který by dokázal hardware kreativně nahradit něčím jiným? Pokud ano, pak určitě není něco v pořádku. A nejspíše v takovém případě nejste v obraze a nevíte, co že to ten hardware vlastně je. Protože kdybyste to věděli, nikdy byste něco podobného tvrdit nemohli.

Pokud se totiž bavíme o hardwaru, dá se velice zjednodušeně říci, že se bavíme o něčem, co je na výpočetní technice nějak hmotné. Máme tím na mysli cokoliv, co lze uchopit do ruky, co lze samotné o sobě vidět na vlastní oči, prostě co fyzicky existuje. A jak už se mnou nyní souhlasit budete, bez toho to nejde, protože počítač bez počítače obsluhovat nemůžeme a bez nejrůznějších přídavných zařízení se často také obejít nedá.
Vezměte si třeba, že byste neměli počítačovou skříň se všemi součástmi, jež jsou do ní nainstalované, jako jsou dejme tomu pevný disk, grafická, zvuková či síťová karta, ventilátor a podobně. Pak byste vlastně neměli naději počítač používat, protože bez tohoto by nebylo žádné k tomuto připojené zařízení k ničemu.
Pak bychom se určitě neobešli ani bez monitoru, který je také hardwarem. Počítač by bez něj sice také fungovat dokázal, jenže bychom nevěděli, co se tu vlastně děje, a to by nám znemožňovalo jakoukoliv smysluplnou činnost s takovým zařízením.

Z toho, co spadá mezi hardware, pak pochopitelně nelze postrádat ani klávesnici, ani počítačovou myš. To dá rozum. A nejednou se hodí i další hardware, jímž je dejme tomu tiskárna, skener, reproduktory, webkamera…
Ještě dlouho bychom si tu dokázali vyjmenovávat to, co se dá s počítačem propojit a co se tím pádem stává hardwarem. Ale vyjmenovávat vám to tu už nebudu. Hardware je prostě všechno to pevné a hmatatelné, co k výpočetní technice patří. A s takovou definicí si laik klidně dokáže vystačit.

Umíte si představit uživatele nějaké té výpočetní techniky, který by se dokázal obejít bez hardwaru nebo který by dokázal hardware kreativně nahradit něčím jiným? Pokud ano, pak určitě není něco v pořádku. A nejspíše v takovém případě nejste v obraze a nevíte, co že to ten hardware vlastně je. Protože kdybyste to věděli, nikdy byste něco podobného tvrdit nemohli.

Pokud se totiž bavíme o hardwaru, dá se velice zjednodušeně říci, že se bavíme o něčem, co je na výpočetní technice nějak hmotné. Máme tím na mysli cokoliv, co lze uchopit do ruky, co lze samotné o sobě vidět na vlastní oči, prostě co fyzicky existuje. A jak už se mnou nyní souhlasit budete, bez toho to nejde, protože počítač bez počítače obsluhovat nemůžeme a bez nejrůznějších přídavných zařízení se často také obejít nedá.
Vezměte si třeba, že byste neměli počítačovou skříň se všemi součástmi, jež jsou do ní nainstalované, jako jsou dejme tomu pevný disk, grafická, zvuková či síťová karta, ventilátor a podobně. Pak byste vlastně neměli naději počítač používat, protože bez tohoto by nebylo žádné k tomuto připojené zařízení k ničemu.
Pak bychom se určitě neobešli ani bez monitoru, který je také hardwarem. Počítač by bez něj sice také fungovat dokázal, jenže bychom nevěděli, co se tu vlastně děje, a to by nám znemožňovalo jakoukoliv smysluplnou činnost s takovým zařízením.

Z toho, co spadá mezi hardware, pak pochopitelně nelze postrádat ani klávesnici, ani počítačovou myš. To dá rozum. A nejednou se hodí i další hardware, jímž je dejme tomu tiskárna, skener, reproduktory, webkamera…
Ještě dlouho bychom si tu dokázali vyjmenovávat to, co se dá s počítačem propojit a co se tím pádem stává hardwarem. Ale vyjmenovávat vám to tu už nebudu. Hardware je prostě všechno to pevné a hmatatelné, co k výpočetní technice patří. A s takovou definicí si laik klidně dokáže vystačit.

Svět už byl dávno zaplaven nesčetnými objevy, vycházejícími z práce vědců. Lidé už dávno přestali být primitivními tvory a stali se vyspělými, a to právě díky vědě, jež jim k tomuto vytvořila vcelku ideální podmínky.
Kolik jenom už nám toho věda dala! A kolik z toho se nám stalo přímo nenahraditelným a nepostradatelným!

Vždyť si to jenom vezměme:

1. Chemie nám poskytla už tolik různých sloučenin a materiálů, které by se jinak v přírodě samy o sobě nikdy nevyskytly, a tolik sloučenin, jež nám prokazují své služby! A byť je dávno známou skutečností, že by bylo v případě některých takových materiálů a sloučenin lepší, kdyby světlo světa nespatřily, jsou prostě tady a využíváme je.
2. Kdybychom postrádali medicínský výzkum, kolik nemocí by se nepodařilo vymýtit nebo aspoň dostat pod kontrolu! A kolik z nás by to stálo zdraví a pochopitelně i život!
3. Kdyby nebyly uskutečněny objevy v oblasti zemědělství, kdyby nebyly vyšlechtěny nové odrůdy rostlin a nepřišlo by se na to, jak zefektivnit chov dobytka, neměli bychom dnes coby lidstvo daleko častěji co jíst a stávali se tak oběťmi hladomorů!
4. Kdyby nebylo vědy zaměřené na energetiku, dodnes bychom žili ve tmě a vozili se v nejlepším případě povozy taženými zvířaty! Totiž vlastně bychom se vozili jen na hřbetech koní, protože i ty nejprimitivnější povozy musel někdo vymyslet a zkonstruovat, a i v tom byl kus vědy.
5. Kdyby věda nezasáhla energetiku, dodnes bychom se v zimě hřáli leda tak u plamenů blesky zapálených ohňů a myli se leda tak v teplé části roku v chladné vodě vodních toků.

A podobných situací, kdy se nám staly výsledky vědeckotechnického výzkumu nezbytnými součástmi našich životů, je daleko více. A tak lze konstatovat, že je dobře, že tu věda byla, je a bude. Protože bez ní bychom tu možná nebyli ani my. A byli-li bychom, vypadali bychom natolik odlišně, že bychom se snad ani nepoznali.

Svět už byl dávno zaplaven nesčetnými objevy, vycházejícími z práce vědců. Lidé už dávno přestali být primitivními tvory a stali se vyspělými, a to právě díky vědě, jež jim k tomuto vytvořila vcelku ideální podmínky.
Kolik jenom už nám toho věda dala! A kolik z toho se nám stalo přímo nenahraditelným a nepostradatelným!

Vždyť si to jenom vezměme:

1. Chemie nám poskytla už tolik různých sloučenin a materiálů, které by se jinak v přírodě samy o sobě nikdy nevyskytly, a tolik sloučenin, jež nám prokazují své služby! A byť je dávno známou skutečností, že by bylo v případě některých takových materiálů a sloučenin lepší, kdyby světlo světa nespatřily, jsou prostě tady a využíváme je.
2. Kdybychom postrádali medicínský výzkum, kolik nemocí by se nepodařilo vymýtit nebo aspoň dostat pod kontrolu! A kolik z nás by to stálo zdraví a pochopitelně i život!
3. Kdyby nebyly uskutečněny objevy v oblasti zemědělství, kdyby nebyly vyšlechtěny nové odrůdy rostlin a nepřišlo by se na to, jak zefektivnit chov dobytka, neměli bychom dnes coby lidstvo daleko častěji co jíst a stávali se tak oběťmi hladomorů!
4. Kdyby nebylo vědy zaměřené na energetiku, dodnes bychom žili ve tmě a vozili se v nejlepším případě povozy taženými zvířaty! Totiž vlastně bychom se vozili jen na hřbetech koní, protože i ty nejprimitivnější povozy musel někdo vymyslet a zkonstruovat, a i v tom byl kus vědy.
5. Kdyby věda nezasáhla energetiku, dodnes bychom se v zimě hřáli leda tak u plamenů blesky zapálených ohňů a myli se leda tak v teplé části roku v chladné vodě vodních toků.

A podobných situací, kdy se nám staly výsledky vědeckotechnického výzkumu nezbytnými součástmi našich životů, je daleko více. A tak lze konstatovat, že je dobře, že tu věda byla, je a bude. Protože bez ní bychom tu možná nebyli ani my. A byli-li bychom, vypadali bychom natolik odlišně, že bychom se snad ani nepoznali.