Za vším, co nás v životě provází, stojí – ať už to vnímáme nebo ne – peníze. Snad cokoliv, co se někde děje, je motivováno právě snahou získat za odměnu finanční prostředky, které by se následně daly odevzdat coby odměna někomu jinému, kdo poskytne něco zase nám. Chodí to tak už odedávna a v dnešní době to dosáhlo zřejmě vrcholu. I když pochopitelně nic nestojí na místě, vše se vyvíjí, a tak nelze vyloučit ani to, že ani dnes ještě finance neřekly své poslední slovo. A že se budou i nadále zdokonalovat a měnit.
O tom, jak jsou finance v naší době důležité, svědčí třeba i to, kolik jich jenom existuje. Co stát či společenství států, to vlastní měna, a co měna, to kvality, jež se za touto ukrývají.
Ovšem nejen to. Takové peníze se pak mohou rozlišovat podle formy na hotovost či nějakou formu bezhotovostních transakcí.
Dále tu máme kromě peněz klasických i ty virtuální, lišící se od toho, na co jsme odedávna zvyklí, tím, že se nepodřizují mocným tohoto světa a žijí si svým vlastním osobitým životem kdesi ve virtuálním prostoru internetu.
Aby pak svět financí fungoval co nejdokonaleji, máme tu finanční instituce, které nám měnu spravují, máme tu nejeden typ finančních produktů, do nichž lze investovat nebo jež si lze naopak vzít v podobě půjčky. Máme tu banky i nebankovní společnosti, a ač je to zakázáno, máme tu klidně i nějaké ty lichváře.
A aby mohly být finance používány, máme tu logicky četné obchodníky a poskytovatele nejrozmanitějších služeb, kteří zajišťují pokud možno co nejhladší směnu peněz za reálné hodnoty a naopak.
A protože jsou finance veledůležité, máme tu bohužel i ty, kdo si v záležitostech týkajících se těchto nepočínají tak, jak si to žádají dobré mravy. Máme tu i falzifikátory, i podvodníky, i spekulanty, i zloděje. A čím jsou finance atraktivnější, tím víc těchto je. Protože o peníze jde vždy až v první řadě. A tak tu jdou nejednou všechny zábrany stranou.
