Pokud jste uživateli a vlastníky výpočetní techniky, nebude vám určitě pojem software neznámý. A to proto, že se bez tohoto neobejdete, kdykoliv se rozhodnete svůj počítač spustit a něco na něm dělat.
Ovšem takový software je docela široký pojem, pod kterým se toho ukrývá nepřeberné množství, a proto není zase až tak moc lidí, kteří o něm vědí víc než jen to naprosto základní, tedy to, že jde o souhrn programů, které se do výpočetní techniky instalují, aby zde vykonávaly určité operace.
Ano, software jsou různé programy. Tedy to, co u výpočetní techniky nikdy nemůžeme vzít do ruky ani to neuvidíme na vlastní oči. Protože u programů vidíme teprve jejich činnost ve chvíli, kdy je spustíme, abychom s nimi začali pracovat.
Software je v zásadě dvou typů. Je tu jednak ten, který souvisí s pouhým fungováním počítačů, a pak ten, který plní funkce, jichž chce uživatel využívat. Ten první slouží k tomu, aby se počítač rozběhl a byl připraven k práci, a proto je nezbytně nainstalovaný v každém počítači. A není-li, je tu veškeré další snažení o využití takového počítače marné, tento ani neškytne, jak se říká. Ten druhý se pak instaluje do počítačů volitelně, a to podle toho, co chce uživatel takového počítače konkrétně dělat, k čemu hodlá onu techniku využívat, ten slouží třeba k tomu, aby se tu dalo psát, vytvářet soubory, přehrávat média, upravovat obrázky…
Software je tedy naprosto nezbytný. Bez něj by nám nebyly počítače zhola v ničemu, připomínaly by dejme tomu vypnutý televizor. Teprve po instalaci potřebných programů je možné tu vykonávat určité činnosti, k nimž byla výpočetní technika a její příslušenství vytvořena. Ovšem, je nasnadě, že si s pouhým softwarem také nevystačíme. Spolu s ním je nezbytný i odpovídající hardware, tedy technika, v níž by se ony programy spouštěly. Jinak by totiž nebyl software zhola k ničemu.
