Nikoho by tak nemělo zaskočit, zazní-li třeba pojem hardware. Protože to je něco, co lze brát v této problematice jako naprostou samozřejmost, co nelze neznat. Je to totiž totéž, jako kdybyste se dejme tomu bavili o nábytku a nevěděli, co to je nábytek, jako kdyby byla s někým vedena řeč o jídle a tento nevěděl, jak takové jídlo vypadá.
Protože hardware musí nevyhnutelně znát každý, kdo už někdy viděl nějaký počítač. A to bez ohledu na to, o jakou šlo značku, o jaký typ a jak byl tento starý. A vlastně zná možná nějaký hardware i ten, kdo nikdy počítač jako takový neviděl, protože se tu nejedná jenom o tento.
Hardware je zkrátka všechno, co nějak souvisí s výpočetní technikou a co se dá uvidět a uchopit. Je to všechno, co je tu poskládáno z nějakých součástek, co je vyrobeno z nějakého materiálu. Zkrátka a dobře to může být jak počítačová skříň a všechno to, co je uvnitř této přimontováno, tak i monitor, i klávesnice, počítačová myš, skener, tiskárna a podobná zařízení, jež spojena s počítačem dokážou vykonávat nějakou funkci.
Kterou ale pochopitelně vykonávat sice mohou, ale také nemusí. Protože hardware není u podobné techniky ještě ani zdaleka vším. Aby byl tento k něčemu, musí se do něj nainstalovat i potřebné programy, tedy software, je třeba tímto vdechnout hardwaru pomyslně život.
Protože hardware sám o sobě neznamená nic. Ale bez něj by vůbec výpočetní techniky nebylo.
