Každý člověk, který v dnešní době využívá výpočetní techniku, má stoprocentně něco do činění s hardwarem. A to i tehdy, když si nějaký prostý uživatel vlastně ani nedokáže představit, co že to onen hardware je. Protože se bez používání hardwaru nedá výpočetní technika už z principu využívat, ani kdyby chtěl člověk sebevíc.
Že nevíte, co to onen hardware je? Že si marně prohlížíte svůj počítač ze všech stran a stále ne a ne najít něco, na čem by bylo toto slovo napsáno? Už nehledejte. Protože byste nikde takový pojem nenašli, a to navzdory tomu, že byste ho měli nepřetržitě na očích.
Pokud je totiž řeč o hardwaru, je tím míněno všechno, co s počítačem souvisí a co je hmotné, tedy co lze vzít do ruky.
Hardwarem je tedy už i samotná počítačová skříň, ona kovová krabice, jež je základem každé počítačové sestavy.
Dále patří mezi hardware všechno, co je s touto krabicí nějak spojeno, a je jedno, zda uvnitř nebo vně ní. Patří sem tedy jak to, co obvykle na první pohled nevidíme, tedy dejme tomu pevný disk, grafické, síťové a další karty, procesory a další součástky, které jsou skryty v počítači, tak i to, co viditelné je, tedy monitory, klávesnice, počítačové myši, tiskárny, skenery, reproduktory, webkamery a podobně.
Prostě je hardwarem to, čím lze manipulovat a na čem lze spouštět nějaké ty programy, jimž se říká naopak software.
Kdyby nebylo hardwaru, nebylo by ani výpočetní techniky. I ten nejdokonalejší a nejvyužitelnější program by se musel oželet, protože by ho nebylo na čem spustit a využívat. A k ničemu by vlastně nebyl ani internet, protože si jistě snadno domyslíte, jak nemožné by bylo se na něj bez výpočetní techniky dostat.
A tak je hardware vlastně nesmírně důležitý. A čím je kvalitnější, tím je lepší. Protože jenom na něm lze pracovat. Bez hardwaru by všechny prostory, kde se výpočetní technika využívá, zely prázdnotou.
