Většina z nás už asi slovo software někde zaslechla. Především v případě, že dotyční vlastní nebo aspoň používají výpočetní techniku, se kterou je tento termín neoddiskutovatelně spojen. Ale slyšet už mohli tento odborný termín i ti, kteří počítač nepoužívají, byť jim to zřejmě nebylo nijak ku prospěchu.
Jenže slyšet nějaké slovo ještě neznamená, že to člověku k něčemu je. Takovému slovu se také musí rozumět, musí se vědět, co je tímto míněno. A kdyby to někdo z oboru výpočetní techniky nevěděl, byl by to závažný nedostatek.
A proto se vás preventivně zeptám, zda víte, co to ten software je.
Pokud víte, oč jde, je vše v nejlepším pořádku. Ale pokud v tomto tápete, bylo by nejspíše záhodno s tím něco udělat. Tedy by to asi chtělo vás poučit, abyste to věděli, netápali a případně si takovou neznalostí neudělali ostudu. Protože kdyby se s vámi někdy někdo chtěl o této problematice bavit a vy byste si hned zkraje spojovali software třeba se soft tenisem, nepřidalo by vám to právě na pověsti.
A co že to tedy ten software je?
Je to vlastně docela prosté. Pod tímto slovem se souhrnně ukrývají programy, které se využívají ve výpočetní technice.
Abychom mohli počítače používat, potřebujeme totiž nejen hardware, tedy ony přístroje samotné, ale i to, co v nich umožňuje vykonávat žádoucí činnosti, co je jejich pomyslnou duší. A to je právě software.
Některé z takových programů dostaneme spolu s počítačem už ve chvílích, kdy si ho kupujeme, a to přinejmenším ty, jež slouží k tomu, aby se podařilo počítač zapnout a tento byl způsobilý k práci, další programy se sem pak instalují podle toho, co uživatel od své výpočetní techniky očekává a vyžaduje. Ale jak ty, tak i ony programy jsou softwarem.
Je tu jenom tak namátkou software umožňující na počítači psát, kreslit či upravovat fotografie a obrázky, hrát hry, používat internet, spravovat složky, šifrovat… A bez toho se, jak jistě uznáte, prostě nedá obejít.
