Rozsah technik dostupných k dosažení zvýšení výnosnosti a odolnosti rostlin se v průběhu let mění zásluhou vědeckého pokroku.
Inspirace přírodou
V genetickém dědictví všech živých organismů, a tedy i rostlin, příroda vytváří mutace, díky kterým se mění vlastnosti rostlin. Pozorný člověk vždy hledal tyto mutace a vytvářel nové druhy rostlin a vybíral z nich ty, které měly požadované vlastnosti. Využíval křížení rostlin a dál s nimi pracoval a experimentoval.
V praxi to například znamená, že všechny obiloviny, které známe, vznikly tímto způsobem a kdysi to byly divoké rostliny.
Zásah člověka
Přirozená mutace genetických vlastností je velmi pomalý proces. Aby se to urychlilo, jsou semena částečně ošetřena chemickými látkami nebo radioaktivitou, aby se zvýšila frekvence mutací a následně pravděpodobnost, že ve velkém množství rostlin vzniknou i takové mutace, které budou mít požadované vlastnosti.
V dnešní době je možné pomocí genetického inženýrství cíleně modifikovat geny a přenášet tak užitečné vlastnosti na rostliny. Mohou být například odolnější vůči určitému hmyzu. Přenesený gen nemusí nutně pocházet z jiné rostliny, ale může také pocházet z bakterie, houby, viru nebo zvířete. Takové vložení genů z různých druhů odlišuje zelené genetické inženýrství od tradičních zemědělských metod.
Nové možnosti v pěstování zemědělských plodin
V roce 1983 byla pěstována první geneticky modifikovaná rostlina. Dnes jsou na trhu odrůdy mnoha velkoplošně pěstovaných rostlin, jako je kukuřice, brambory, řepka, sója a bavlna.
Některé země se zatím těmto geneticky modifikovaným rostlinám brání. Například ve Švýcarsku je pěstovat ze zákona nelze. Jiné země, jako jsou Spojené státy, takové zábrany nemají a vzhledem k velké konkurenci, po těchto novinkách sahají postupně další země, i když tyto rostliny nepěstují v takovém rozsahu.
Jako u všech věcí, je i v tomto případě nutné sledovat vliv geneticky upravených rostlin dlouhodobě. Zatím nebylo zjištěno žádné riziko pro životní prostředí a pro zdraví lidí a zvířat.
Takto modifikované rostliny jsou odolnější vůči škůdcům, odolávají herbicidům, kterými se hubí plevel, zvládají lépe nepřízeň počasí. Modifikací lze dokonce zbavit rostliny nežádoucích alergenů, jako se tomu stalo například u rýže. Lze také zvýšit nutriční hodnotu takových rostlin.
