Pokud před motoristy vyslovíme pojem „tuning“, většinou je tím rozdělíme na dva tábory. Jedni budou nadšeně vyprávět o tom, jaké skvělé úpravy jdou tímto způsobem udělat a druzí se budou chytat za hlavu, protože to pro ně znamená změny vzhledu automobilu k horšímu. Klasický tuning se totiž většinou netýká jízdních nebo užitkových vlastností, ale pouze vzhledu.
-
Kdy a kde se vlastně tuningové úpravy v naší zemi vzaly?
- Museli bychom se vrátit do sedmdesátých let minulého století, kdy druhů automobilů mnoho na silnicích nejezdilo.
- A právě tato „jednotvárnost“ zapříčinila rozmach tuningových úprav.
Majitelé vozů se prostě chtěli alespoň částečně lišit.Zprvu to byly jen doplňky, které nijak nenarušovaly ráz samotného automobilu. Na vozidlech se začaly objevovat různé samolepky. K nejpoužívanějším patřily šachovnicové. A na antény se připevňovaly různé ozdoby. Nejznámější byl asi liščí ocas. Zanedlouho pronikly úpravy i do interiéru vozu. Hlavní pozornost získal volant, který dostal nový, většinou kožešinový, oděv. Bylo to sice trochu nepraktické, protože zanedlouho vzala kožešina trochu za své, ale alespoň na nějakou dobu svou službu udělala.
Tuning nezanikl ani po revoluci
Po revoluci se sice nabídka automobilů v naší republice ve velké míře rozšířila, ale tuningové nadšence to rozhodně neodradilo. Spíše naopak. Široká nabídka umožňovala také větší pole působnosti.
- A tak se dnes pořádají tuningové srazy, burzy a další akce spojené s tímto fenoménem.
I výrobci na tento trend zareagovali a nabízejí pro vylepšení mnoho různých doplňků. Motoristé si je mohou zakoupit buď ve specializovaných obchodech anebo i na benzínových pumpách či v supermarketech.
- Tuning je pro vyznavače tohoto stylu srdeční záležitostí.
- A pokud tomu některý motorista propadne, pak už většinou není cesta zpět.
