Slovo software je poměrně frekventované. Jakkoliv jsme o něm i ještě relativně před nedávnem, před nemnoha desítkami let, neměli vesměs ani potuchy, protože se vztahuje k výpočetní technice, kterou jsme za dob socialismu my obyčejní lidé téměř nepotkávali, už dávno toto u nás zdomácnělo. A ten, kdo ho nezná, může být zaskočen a může se cítit docela nepříjemně. Protože se na něj dneska ti, kdo tento termín dobře znají, dívají přece jenom s despektem.
A co když slovo software neznáte? Pak to pojďme napravit.
Co že to tedy je? Pokud mluvíme o softwaru, je tím míněno cokoliv z programového vybavení, jež výpočetní technika mívá. Jsou to různé programy, které se instalují do počítačů a příslušenství, aby zde běžely a plnily svoji určitou funkci, pro kterou byly naprogramovány.
Je tak například software základní, který nesmí v počítači vůbec chybět. A to proto, že jde o něco, co umožňuje, aby takový počítač vůbec mohl fungovat. Aby se zapnul a aby tu byly předpoklady pro využívání programů dalších.
A pak je tu software, který tu není nezbytný. Ten se do počítače instaluje proto, aby tu plnil konkrétní úkol, který je pro uživatele daného počítače potřebný.
Ale ať už jde o to nebo ono, jde o software. Tedy o programy, bez nichž by byl počítač jenom skládankou ze součástek, nemající prakticky žádný význam. O programy, které jsou na rozdíl od hardwaru nehmotné a bez odpovídajícího hardwaru zbytečné.
Software je tedy jakási ‚duše‘ každého počítače či podobného zařízení. Nainstaluje se do něj a díky němu pak umí počítač dejme tomu psát, malovat, přehrávat to či ono, software nás propojí s internetem a poskytne i mnoho dalších užitečných služeb.
A proto je software důležitý a měli bychom vědět, že existuje a co to vlastně je. Protože bez softwaru by se dal počítač coby nefungující přístroj leda tak vyhodit.
