Pro tuto hru je třeba mít zálibu pro pohyb, touhu po dobrodružství, volný čas, internet a GPS navigaci. Nacházení pokladů se ovšem nekoná kvůli skrytému pokladu nevyčíslitelné ceny, ale kvůli vlastnímu hledání a kvůli soutěžení v množství objevených „geocachers“, lidově zvaných kešky.
Tyto kešky jsou vlastně většinou různé nádoby, krabičky, plechovky, které obsahují věci, které do nich vkládají samotní hledači pokladů. V tomto lovu za pokladem dokonce nalezený poklad zůstává na svém místě, aby mohl být znovu nalezený někým jiným.
U pokladu (kešky) bývá deník, kam se hledači podepisují, aby po sobě zanechali stopu. Kromě deníku jsou součástí obsahu drobné předměty malé hodnoty (hračky, suvenýry, mince atd.)
Geocaching a jeho vznik se datuje do roku 2000 a je spojený s testováním GPS. Jistý Dave Ulmer z Portlandu skryl první kontejner a poté zveřejnil jeho souřadnice na webu v diskusní skupině spolu se svým nápadem na hru. A myšlenka se zalíbila mnoha lidem, kteří začali vytvářet a ukrývat své poklady a hledat další. Zábava se rozšířila do Austrálie a díky turistice prakticky do celého světa.
V květnu téhož roku vznikla webová stránka, která shromažďuje informace o nových keškách, o ukrytých zásobách a nálezech. Vznikl tak první oficiální seznam kešek.
Geocaching je aktivita, která se praktikuje na internetu i venku. Každý, kdo se chce zúčastnit, musí mít především přístup do sítě, aby se mohl zaregistrovat na jednom z webů, které poskytují potřebné informace pro tuto hru.
Uživatelé, kteří si chtějí vyzkoušet hledání „geocache“, mohou vstoupit na web, získat souřadnice a pustit se do hledání vybavení GPS navigací. Jakmile hledač nalezne skrytý poklad, musí dodržovat poměrně lehká pravidla hry: zaznamenat svůj objev do deníku a pokud si chce něco z úložného kontejneru vzít, je dobré tam i něco dát. Tímto způsobem se tak obsah schránky přirozeně mění.
