Když chce někdo v dnešní době a společnosti obstát, musí mít přinejmenším elementární schopnosti v oblasti práce s výpočetní technikou. Bez té už se dnes ve většině profesí a často ani v každodenním soukromém životě neobejdeme. A je nasnadě, že aby se někdo naučil podobná zařízení obsluhovat, potřebuje nejprve zvládnout teorii. Tedy musí chápat, co tu znamenají alespoň ty nejzákladnější odborné termíny. Třeba je určitě nezbytné vědět, co že to je ten všude možně omílaný software.
Že už jste to slovo někde slyšeli? Není divu. Mluví se o něm často, a to proto, že se bez něj nikdo využívající výpočetní techniku neobejde, a logicky i proto, že je ho nespočetně různých typů, mezi nimiž si lidé volí to, co potřebují.
A co že to tedy onen software je?
Jedná se o prakticky jakýkoliv program, který se dá nainstalovat a spustit ve výpočetní technice, tedy na nějakém tom hardwaru, a který pomyslně vdechne takovému hardwaru cosi jako život. Jenom s pomocí takového programu lze na počítačích vykonávat určitou činnost, a to pochopitelně u různých programů různou. Některé typy softwaru nám například dávají možnost psát, jiné upravovat obrázky, v dalších se vytvářejí tabulky, grafy a jiné prezentace, některé programy umí to a jiné ono, a člověk si z nich může vybrat to, co zrovna potřebuje.
Software se pak dá i různě rozdělovat. Třeba na ten, který zajišťuje samotné fungování výpočetní techniky a je nezbytný, a na ten, který je volitelný a v počítači sice být může, ale také nemusí.
Dále tu máme třeba software bezplatný i placený, dodávaný různými tvůrci, a zapomenout nesmíme třeba ani na to, že jsou tu jak programy prospěšné, tak i škodlivé.
Software je něco, co je každopádně náramně důležité, co nesmí chybět, a to navzdory tomu, že jde vlastně o nehmotnou věc. Kdyby tohoto nebylo, staly by se počítače a jejich příslušenství zbytečnými.
