Je pochopitelné, že leckterým z takových pojmů laikové nerozumÃ. ProstÄ› se s nimi nesetkávajÃ, nepoužÃvajà je, a tudÞ ani nemohou vÄ›dÄ›t, oÄ Å¾e se jedná.
OvÅ¡em jsou i termÃny z oboru výpoÄetnà techniky, kterým by i neodbornÃci rozumÄ›t mÄ›li. Protože jde o samotné základy, které se považujà za automaticky chápané, a ten, kdo jim nerozumÃ, je tak nevyhnutelnÄ› zcela ‚mimo mÃsu‘.
VezmÄ›me si tÅ™eba slovo software. Copak je vůbec možné, aby ho nÄ›kdo neznal, když ho použÃvá každý, kdo se kdy dostal do kontaktu s nÄ›jakou podobnou technikou? A pÅ™ece se najde dost tÄ›ch, kteřà nechápou až tak docela nebo možná dokonce vůbec, co toto slovo obnášÃ. A to je pochopitelnÄ› chyba, již bychom mÄ›li napravit.
A proto si pojÄme aspoň krátce a jednoduÅ¡e Å™Ãci, co to software je.
Jedná se vlastnÄ› o jakékoliv programy, které kdy nÄ›kdo vytvoÅ™il a které se dajà do techniky zvané výpoÄetnà nainstalovat. AÄkoliv jsou takové programy zcela nehmotné, do rukou je nevezmeme a oÄima neuvidÃme, jsou tyto naprosto nezbytné. A to proto, že právÄ› dÃky nim plnà poÄÃtaÄe své funkce.
NÄ›které z podobných programů umà to, jiné ono, ale posloužà jedinÄ› tehdy, když se provozujà v náležitém technickém zaÅ™ÃzenÃ. Samy o sobÄ› nejsou nic než nahrávka na nÄ›kterém nosiÄi, která nikomu niÄÃm neposloužÃ.
NÄ›které z programů patÅ™ÃcÃch mezi software bývajà v poÄÃtaÄi nainstalovány automaticky od poÄátku a sloužà k tomu, aby poÄÃtaÄ vůbec fungoval, jiné jsou volitelné podle toho, co uživatel od poÄÃtaÄe oÄekává. Ale i ten i onen software má jedno spoleÄné. Kdyby ho nebylo, mohli bychom poÄÃtaÄe rovnou vyhodit.