Nejpozději ve chvíli, kdy se člověk poprvé rozhodne začít využívat výpočetní techniku, by měl tento zvědět, co to je software a k čemu je tento dobrý. A to logicky z toho důvodu, že ho software bude provázet po celou dobu užívání zařízení, jež do oblasti výpočetní techniky spadají. Ať už bude pouze využívat počítač nebo bude obsluhovat i jakákoliv další zařízení, která jsou s tímto propojena, vždy pro něj bude software sehrávat zásadní úlohu. Kdyby ho totiž nebylo, mohl by mít takový jedinec třeba i ten naprosto nejmodernější a nejdokonalejší počítač, a přesto by mu tento nebyl vůbec nic platný.
Termín software v sobě totiž zahrnuje veškeré programy, které kdy byly pro výpočetní techniku vytvořeny, které se do počítačů instalují a následně v nich plní svoji funkci, pro kterou byly stvořeny. A jak si každý lehce domyslí, kdyby neexistovaly takové programy, mohli bychom si sice počítače a jejich příslušenství pořizovat, jenže by nám tyto přístroje nebyly vůbec k ničemu. Pokud bychom je tedy nehodlali využívat jako neskutečně drahá těžítka nebo něco, čím by se jenom zaplnil nevyužívaný prostor.
Mezi software patří v první řadě programy, které uvádějí takový počítač v chod. Ty jsou nezbytné, aby se onen přístroj vůbec spustil, aby byl připraven plnit nějaké úkoly, a proto bývají do takových počítačů instalovány automaticky a v první řadě. A následně pak přicházejí ke slovu i programy další, ty, jež už jsou stvořeny k tomu, aby plnily určité konkrétní úkoly, ty, díky nimž můžeme na počítačích psát, zpracovávat obrázky či videa, kreslit, hrát hry…
Softwaru je nepřeberné množství. Protože si každá činnost provozovaná na počítačích žádá své. Je ho tolik, že bychom si ho my uživatelé nedokázali ani vyjmenovat, a dokonce ani experti by neznali všechen, který je potenciálně využitelný. Ale to nevadí. Nemusíme vědět všechno. Stačí znát i jen ten software, který je nám potřeba, díky němuž dosahujeme toho, čeho chceme dosáhnout.
