Některé pojmy z dob minulých už dnes málokdo zná. Bývá to způsobeno především tím, že zanikl předmět, pro který byly používány. Jedním z takových pojmů, který je už dnes téměř zapomenutý, jsou bankocetle. Jak už z názvu trochu vyplývá, jedná se o finanční záležitost.
- Bankocetle byly první papírové peníze, které nechala roku 1762 tisknout císařovna Marie Terezie.
- Platilo se jimi tedy na celém území tehdejšího Rakouska – Uherska.
Hlavním účelem vydání těchto zvláštních bankovek byla především potřeba zvládnout situaci se stále rostoucími státními výdaji. Bankovky byly opatřené pečetěmi, které měly zabránit jejich falšování. Příliš to ale nepomáhalo.
- Na prvních bankocetlích byly pouze německé údaje, na pozdějších emisích se objevovaly informace i v ostatních jazycích mocnářství.
- Tedy i v češtině.
Díky nedůvěře k novému platidlu se krize prohloubila
Jak už to zejména u nás Čechů bývá, k novým věcem máme většinou velkou nedůvěru. Stalo se tak i v případě bankocetlí. Lidé raději směňovali papírové peníze na klasické stříbrné mince. Proto se začaly vydávat kurzovní směnné lístky.
- Nedůvěra a možnost směny zapříčinila, že papírové peníze ustupovaly stále více do pozadí.
- Tento přístup způsobil stále se prohlubující krizi v Rakousku-Uhersku a roku 1811 přichází už nevyhnutelný státní bankrot.
Finanční prostředky mocnářství totiž pohltila zejména válka s Napoleonem. Důsledkem i příčinou bankrotu bylo velké snížení hodnoty papírových platidel i měděných mincí. Původní hodnota klesla na kritických 20 %. Nejvíce na to doplatil pochopitelně obyčejný lid, který byl ožebračen o většinu svých úspor. Záchranou se měly stát tzv. směnné listy, které byly měněné v kurzu 5:1.
- Lidově se jim říkalo „šajny“ a byly vydány v nominálech 1, 2, 5, 10, 20 a 100 zlatých.
- Zhroucenou Rakousko – Uherskou ekonomiku to ale příliš na nohy nepostavilo.
