Blog

Nikoliv pro běžné užívání, ale pro pokročilou komunikaci s počítačem budeme nezbytně potřebovat znát některý z programovacích jazyků. K dispozici je jich celá řada. Tyto nástroje mají zjednodušit přenos konkrétního typu informace.

• Může se jednat o matematické formule, elektronická schémata nebo i noty.

Nejoblíbenějším, a tudíž nejvíce využívaným programovacím jazykem je už po dlouhou dobu JavaScript. Pak následuje Python či Java. V počítačovém světě ovšem nejsou jen tyto klasické a skutečně prospěšné programy, které mají práci usnadnit, ale také zvláštnosti, které vznikly z různých důvodů. Může to být například smysl pro humor programátora anebo zkoušení posouvání hranic.

• Těmto jazykům se obecně říká ezoterické.
• Někdy také bizardní. Což je možná výstižnější.

A běžný nebo i pokročilý uživatel s nimi pravděpodobně nikdy pracovat nebude.Není to totiž dost dobře možné.

Pekelný programovací jazyk

Zatímco většina těchto jazyků má svou logiku a dá se tedy na všechny záludnosti přijít, jeden z nich docela vyčnívá. A to především právě nesrozumitelností. Jeho tvůrce ho nazval Malbolge, což je docela trefné.

• Tak se totiž jmenovalo jedno peklo v Danteho božské komedii.

Tím tvůrcem je Ben Olmstead a svůj program představil světu roku 1998.

• Podle odborníků je doslova nemožné tento program používat zejména kvůli neintuitivním operacím.
• Dalším, a to dost závažným problémem, je samomodifikující kód.
  • Což v informatice znamená, že zdrojový kód při svém provádění mění své vlastní instrukce.
  • Už z toho je zřejmé, že je to opravdu šílený program.

Asi na tom něco pravdy bude, protože sám tvůrce nenapsal ani jeden program v Malbolge. První program v Malbolge byl napsán paprskovým prohledávacím algoritmem. Paprskové prohledávání se nejvíce využívá v systémech strojového překladu založeného na statistice.

Nikoliv pro běžné užívání, ale pro pokročilou komunikaci s počítačem budeme nezbytně potřebovat znát některý z programovacích jazyků. K dispozici je jich celá řada. Tyto nástroje mají zjednodušit přenos konkrétního typu informace.

• Může se jednat o matematické formule, elektronická schémata nebo i noty.

Nejoblíbenějším, a tudíž nejvíce využívaným programovacím jazykem je už po dlouhou dobu JavaScript. Pak následuje Python či Java. V počítačovém světě ovšem nejsou jen tyto klasické a skutečně prospěšné programy, které mají práci usnadnit, ale také zvláštnosti, které vznikly z různých důvodů. Může to být například smysl pro humor programátora anebo zkoušení posouvání hranic.

• Těmto jazykům se obecně říká ezoterické.
• Někdy také bizardní. Což je možná výstižnější.

A běžný nebo i pokročilý uživatel s nimi pravděpodobně nikdy pracovat nebude.Není to totiž dost dobře možné.

Pekelný programovací jazyk

Zatímco většina těchto jazyků má svou logiku a dá se tedy na všechny záludnosti přijít, jeden z nich docela vyčnívá. A to především právě nesrozumitelností. Jeho tvůrce ho nazval Malbolge, což je docela trefné.

• Tak se totiž jmenovalo jedno peklo v Danteho božské komedii.

Tím tvůrcem je Ben Olmstead a svůj program představil světu roku 1998.

• Podle odborníků je doslova nemožné tento program používat zejména kvůli neintuitivním operacím.
• Dalším, a to dost závažným problémem, je samomodifikující kód.
  • Což v informatice znamená, že zdrojový kód při svém provádění mění své vlastní instrukce.
  • Už z toho je zřejmé, že je to opravdu šílený program.

Asi na tom něco pravdy bude, protože sám tvůrce nenapsal ani jeden program v Malbolge. První program v Malbolge byl napsán paprskovým prohledávacím algoritmem. Paprskové prohledávání se nejvíce využívá v systémech strojového překladu založeného na statistice.

Nikoliv pro běžné užívání, ale pro pokročilou komunikaci s počítačem budeme nezbytně potřebovat znát některý z programovacích jazyků. K dispozici je jich celá řada. Tyto nástroje mají zjednodušit přenos konkrétního typu informace.

• Může se jednat o matematické formule, elektronická schémata nebo i noty.

Nejoblíbenějším, a tudíž nejvíce využívaným programovacím jazykem je už po dlouhou dobu JavaScript. Pak následuje Python či Java. V počítačovém světě ovšem nejsou jen tyto klasické a skutečně prospěšné programy, které mají práci usnadnit, ale také zvláštnosti, které vznikly z různých důvodů. Může to být například smysl pro humor programátora anebo zkoušení posouvání hranic.

• Těmto jazykům se obecně říká ezoterické.
• Někdy také bizardní. Což je možná výstižnější.

A běžný nebo i pokročilý uživatel s nimi pravděpodobně nikdy pracovat nebude.Není to totiž dost dobře možné.

Pekelný programovací jazyk

Zatímco většina těchto jazyků má svou logiku a dá se tedy na všechny záludnosti přijít, jeden z nich docela vyčnívá. A to především právě nesrozumitelností. Jeho tvůrce ho nazval Malbolge, což je docela trefné.

• Tak se totiž jmenovalo jedno peklo v Danteho božské komedii.

Tím tvůrcem je Ben Olmstead a svůj program představil světu roku 1998.

• Podle odborníků je doslova nemožné tento program používat zejména kvůli neintuitivním operacím.
• Dalším, a to dost závažným problémem, je samomodifikující kód.
  • Což v informatice znamená, že zdrojový kód při svém provádění mění své vlastní instrukce.
  • Už z toho je zřejmé, že je to opravdu šílený program.

Asi na tom něco pravdy bude, protože sám tvůrce nenapsal ani jeden program v Malbolge. První program v Malbolge byl napsán paprskovým prohledávacím algoritmem. Paprskové prohledávání se nejvíce využívá v systémech strojového překladu založeného na statistice.

Nikoliv pro běžné užívání, ale pro pokročilou komunikaci s počítačem budeme nezbytně potřebovat znát některý z programovacích jazyků. K dispozici je jich celá řada. Tyto nástroje mají zjednodušit přenos konkrétního typu informace.

• Může se jednat o matematické formule, elektronická schémata nebo i noty.

Nejoblíbenějším, a tudíž nejvíce využívaným programovacím jazykem je už po dlouhou dobu JavaScript. Pak následuje Python či Java. V počítačovém světě ovšem nejsou jen tyto klasické a skutečně prospěšné programy, které mají práci usnadnit, ale také zvláštnosti, které vznikly z různých důvodů. Může to být například smysl pro humor programátora anebo zkoušení posouvání hranic.

• Těmto jazykům se obecně říká ezoterické.
• Někdy také bizardní. Což je možná výstižnější.

A běžný nebo i pokročilý uživatel s nimi pravděpodobně nikdy pracovat nebude.Není to totiž dost dobře možné.

Pekelný programovací jazyk

Zatímco většina těchto jazyků má svou logiku a dá se tedy na všechny záludnosti přijít, jeden z nich docela vyčnívá. A to především právě nesrozumitelností. Jeho tvůrce ho nazval Malbolge, což je docela trefné.

• Tak se totiž jmenovalo jedno peklo v Danteho božské komedii.

Tím tvůrcem je Ben Olmstead a svůj program představil světu roku 1998.

• Podle odborníků je doslova nemožné tento program používat zejména kvůli neintuitivním operacím.
• Dalším, a to dost závažným problémem, je samomodifikující kód.
  • Což v informatice znamená, že zdrojový kód při svém provádění mění své vlastní instrukce.
  • Už z toho je zřejmé, že je to opravdu šílený program.

Asi na tom něco pravdy bude, protože sám tvůrce nenapsal ani jeden program v Malbolge. První program v Malbolge byl napsán paprskovým prohledávacím algoritmem. Paprskové prohledávání se nejvíce využívá v systémech strojového překladu založeného na statistice.

Nikoliv pro běžné užívání, ale pro pokročilou komunikaci s počítačem budeme nezbytně potřebovat znát některý z programovacích jazyků. K dispozici je jich celá řada. Tyto nástroje mají zjednodušit přenos konkrétního typu informace.

• Může se jednat o matematické formule, elektronická schémata nebo i noty.

Nejoblíbenějším, a tudíž nejvíce využívaným programovacím jazykem je už po dlouhou dobu JavaScript. Pak následuje Python či Java. V počítačovém světě ovšem nejsou jen tyto klasické a skutečně prospěšné programy, které mají práci usnadnit, ale také zvláštnosti, které vznikly z různých důvodů. Může to být například smysl pro humor programátora anebo zkoušení posouvání hranic.

• Těmto jazykům se obecně říká ezoterické.
• Někdy také bizardní. Což je možná výstižnější.

A běžný nebo i pokročilý uživatel s nimi pravděpodobně nikdy pracovat nebude.Není to totiž dost dobře možné.

Pekelný programovací jazyk

Zatímco většina těchto jazyků má svou logiku a dá se tedy na všechny záludnosti přijít, jeden z nich docela vyčnívá. A to především právě nesrozumitelností. Jeho tvůrce ho nazval Malbolge, což je docela trefné.

• Tak se totiž jmenovalo jedno peklo v Danteho božské komedii.

Tím tvůrcem je Ben Olmstead a svůj program představil světu roku 1998.

• Podle odborníků je doslova nemožné tento program používat zejména kvůli neintuitivním operacím.
• Dalším, a to dost závažným problémem, je samomodifikující kód.
  • Což v informatice znamená, že zdrojový kód při svém provádění mění své vlastní instrukce.
  • Už z toho je zřejmé, že je to opravdu šílený program.

Asi na tom něco pravdy bude, protože sám tvůrce nenapsal ani jeden program v Malbolge. První program v Malbolge byl napsán paprskovým prohledávacím algoritmem. Paprskové prohledávání se nejvíce využívá v systémech strojového překladu založeného na statistice.

Nikoliv pro běžné užívání, ale pro pokročilou komunikaci s počítačem budeme nezbytně potřebovat znát některý z programovacích jazyků. K dispozici je jich celá řada. Tyto nástroje mají zjednodušit přenos konkrétního typu informace.

• Může se jednat o matematické formule, elektronická schémata nebo i noty.

Nejoblíbenějším, a tudíž nejvíce využívaným programovacím jazykem je už po dlouhou dobu JavaScript. Pak následuje Python či Java. V počítačovém světě ovšem nejsou jen tyto klasické a skutečně prospěšné programy, které mají práci usnadnit, ale také zvláštnosti, které vznikly z různých důvodů. Může to být například smysl pro humor programátora anebo zkoušení posouvání hranic.

• Těmto jazykům se obecně říká ezoterické.
• Někdy také bizardní. Což je možná výstižnější.

A běžný nebo i pokročilý uživatel s nimi pravděpodobně nikdy pracovat nebude.Není to totiž dost dobře možné.

Pekelný programovací jazyk

Zatímco většina těchto jazyků má svou logiku a dá se tedy na všechny záludnosti přijít, jeden z nich docela vyčnívá. A to především právě nesrozumitelností. Jeho tvůrce ho nazval Malbolge, což je docela trefné.

• Tak se totiž jmenovalo jedno peklo v Danteho božské komedii.

Tím tvůrcem je Ben Olmstead a svůj program představil světu roku 1998.

• Podle odborníků je doslova nemožné tento program používat zejména kvůli neintuitivním operacím.
• Dalším, a to dost závažným problémem, je samomodifikující kód.
  • Což v informatice znamená, že zdrojový kód při svém provádění mění své vlastní instrukce.
  • Už z toho je zřejmé, že je to opravdu šílený program.

Asi na tom něco pravdy bude, protože sám tvůrce nenapsal ani jeden program v Malbolge. První program v Malbolge byl napsán paprskovým prohledávacím algoritmem. Paprskové prohledávání se nejvíce využívá v systémech strojového překladu založeného na statistice.

Některé vědní obory jsou většině nás známé natolik, že není nutné více vysvětlovat, čím se vlastně zabývají. Pokud bychom ale vyslovili název vědního oboru „petrologie“, pak by mnoho lidí jen zakroutilo hlavou.

• Petrologie je vědní obor, který se zabývá zkoumáním hornin.

Někdy se mohou zaměnit dva podobné názvy. Petrologie a petrografie. Obě tyto vědy se zabývají horninami, ale zásadním rozdílem mezi nimi je specializace. Petrologie se úzce zabývá především minerály. Za počátek vědeckého studia hornin se dá považovat polovina devatenáctého století. Rozvoj optického mikroskopu, polarizátoru a polarizačního mikroskopu tuto vědu totiž posunul o velký krok kupředu.

Petrolog Emanuel Bořický

Jedním z nejvýznamnějších českých petrologů je Emanuel Bořický. Byl to muž, který si rozhodně zaslouží naši pozornost. Budoucí profesor Bořický se narodil roku 1840 v Milíně na Příbramsku a osud mu nerozdal právě dobré karty. Už ve svých pěti letech osiřel, a tak vyhlídky na budoucí studium asi nebyly valné.

• Přesto se mu podařilo díky silné vůli a podpoře příbuzných vystudovat pražskou Filosofickou fakultu, obor chemie a přírodověda.

Po dokončení studia vyučoval na středních školách a zároveň se věnoval badatelské činnosti na poli petrologie.Už v jeho necelých třiceti letech mu bylo nabídnuto místo kustoda mineralogických sbírek Musea Království českého. Jeho práce byla předčasně ukončena tragickou nehodou, kdy ve svých čtyřiceti letech zemřel na následky zranění, které utrpěl pádem při přecházení zamrzlé Vltavy.

• Profesor Bořický je obdivuhodný především proto, že dokázal pracovat jakékoliv opory a horniny zkoumal ve výbrusech, které si doma vyráběl sám ručním broušením.
• Jeho cílevědomost a píle přinesla výsledky v podobě petrografického zpracování několika skupin českých magmatických hornin.

Na jeho počest je od roku 1965 udělována Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy Medaile Emanuela Bořického za zásluhy v oborech petrologie, geochemie a mineralogie.

Některé vědní obory jsou většině nás známé natolik, že není nutné více vysvětlovat, čím se vlastně zabývají. Pokud bychom ale vyslovili název vědního oboru „petrologie“, pak by mnoho lidí jen zakroutilo hlavou.

• Petrologie je vědní obor, který se zabývá zkoumáním hornin.

Někdy se mohou zaměnit dva podobné názvy. Petrologie a petrografie. Obě tyto vědy se zabývají horninami, ale zásadním rozdílem mezi nimi je specializace. Petrologie se úzce zabývá především minerály. Za počátek vědeckého studia hornin se dá považovat polovina devatenáctého století. Rozvoj optického mikroskopu, polarizátoru a polarizačního mikroskopu tuto vědu totiž posunul o velký krok kupředu.

Petrolog Emanuel Bořický

Jedním z nejvýznamnějších českých petrologů je Emanuel Bořický. Byl to muž, který si rozhodně zaslouží naši pozornost. Budoucí profesor Bořický se narodil roku 1840 v Milíně na Příbramsku a osud mu nerozdal právě dobré karty. Už ve svých pěti letech osiřel, a tak vyhlídky na budoucí studium asi nebyly valné.

• Přesto se mu podařilo díky silné vůli a podpoře příbuzných vystudovat pražskou Filosofickou fakultu, obor chemie a přírodověda.

Po dokončení studia vyučoval na středních školách a zároveň se věnoval badatelské činnosti na poli petrologie.Už v jeho necelých třiceti letech mu bylo nabídnuto místo kustoda mineralogických sbírek Musea Království českého. Jeho práce byla předčasně ukončena tragickou nehodou, kdy ve svých čtyřiceti letech zemřel na následky zranění, které utrpěl pádem při přecházení zamrzlé Vltavy.

• Profesor Bořický je obdivuhodný především proto, že dokázal pracovat jakékoliv opory a horniny zkoumal ve výbrusech, které si doma vyráběl sám ručním broušením.
• Jeho cílevědomost a píle přinesla výsledky v podobě petrografického zpracování několika skupin českých magmatických hornin.

Na jeho počest je od roku 1965 udělována Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy Medaile Emanuela Bořického za zásluhy v oborech petrologie, geochemie a mineralogie.

Některé vědní obory jsou většině nás známé natolik, že není nutné více vysvětlovat, čím se vlastně zabývají. Pokud bychom ale vyslovili název vědního oboru „petrologie“, pak by mnoho lidí jen zakroutilo hlavou.

• Petrologie je vědní obor, který se zabývá zkoumáním hornin.

Někdy se mohou zaměnit dva podobné názvy. Petrologie a petrografie. Obě tyto vědy se zabývají horninami, ale zásadním rozdílem mezi nimi je specializace. Petrologie se úzce zabývá především minerály. Za počátek vědeckého studia hornin se dá považovat polovina devatenáctého století. Rozvoj optického mikroskopu, polarizátoru a polarizačního mikroskopu tuto vědu totiž posunul o velký krok kupředu.

Petrolog Emanuel Bořický

Jedním z nejvýznamnějších českých petrologů je Emanuel Bořický. Byl to muž, který si rozhodně zaslouží naši pozornost. Budoucí profesor Bořický se narodil roku 1840 v Milíně na Příbramsku a osud mu nerozdal právě dobré karty. Už ve svých pěti letech osiřel, a tak vyhlídky na budoucí studium asi nebyly valné.

• Přesto se mu podařilo díky silné vůli a podpoře příbuzných vystudovat pražskou Filosofickou fakultu, obor chemie a přírodověda.

Po dokončení studia vyučoval na středních školách a zároveň se věnoval badatelské činnosti na poli petrologie.Už v jeho necelých třiceti letech mu bylo nabídnuto místo kustoda mineralogických sbírek Musea Království českého. Jeho práce byla předčasně ukončena tragickou nehodou, kdy ve svých čtyřiceti letech zemřel na následky zranění, které utrpěl pádem při přecházení zamrzlé Vltavy.

• Profesor Bořický je obdivuhodný především proto, že dokázal pracovat jakékoliv opory a horniny zkoumal ve výbrusech, které si doma vyráběl sám ručním broušením.
• Jeho cílevědomost a píle přinesla výsledky v podobě petrografického zpracování několika skupin českých magmatických hornin.

Na jeho počest je od roku 1965 udělována Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy Medaile Emanuela Bořického za zásluhy v oborech petrologie, geochemie a mineralogie.

Některé vědní obory jsou většině nás známé natolik, že není nutné více vysvětlovat, čím se vlastně zabývají. Pokud bychom ale vyslovili název vědního oboru „petrologie“, pak by mnoho lidí jen zakroutilo hlavou.

• Petrologie je vědní obor, který se zabývá zkoumáním hornin.

Někdy se mohou zaměnit dva podobné názvy. Petrologie a petrografie. Obě tyto vědy se zabývají horninami, ale zásadním rozdílem mezi nimi je specializace. Petrologie se úzce zabývá především minerály. Za počátek vědeckého studia hornin se dá považovat polovina devatenáctého století. Rozvoj optického mikroskopu, polarizátoru a polarizačního mikroskopu tuto vědu totiž posunul o velký krok kupředu.

Petrolog Emanuel Bořický

Jedním z nejvýznamnějších českých petrologů je Emanuel Bořický. Byl to muž, který si rozhodně zaslouží naši pozornost. Budoucí profesor Bořický se narodil roku 1840 v Milíně na Příbramsku a osud mu nerozdal právě dobré karty. Už ve svých pěti letech osiřel, a tak vyhlídky na budoucí studium asi nebyly valné.

• Přesto se mu podařilo díky silné vůli a podpoře příbuzných vystudovat pražskou Filosofickou fakultu, obor chemie a přírodověda.

Po dokončení studia vyučoval na středních školách a zároveň se věnoval badatelské činnosti na poli petrologie.Už v jeho necelých třiceti letech mu bylo nabídnuto místo kustoda mineralogických sbírek Musea Království českého. Jeho práce byla předčasně ukončena tragickou nehodou, kdy ve svých čtyřiceti letech zemřel na následky zranění, které utrpěl pádem při přecházení zamrzlé Vltavy.

• Profesor Bořický je obdivuhodný především proto, že dokázal pracovat jakékoliv opory a horniny zkoumal ve výbrusech, které si doma vyráběl sám ručním broušením.
• Jeho cílevědomost a píle přinesla výsledky v podobě petrografického zpracování několika skupin českých magmatických hornin.

Na jeho počest je od roku 1965 udělována Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy Medaile Emanuela Bořického za zásluhy v oborech petrologie, geochemie a mineralogie.